Jelikož mi je často kladena otázka, proč chovám pejsky bez průkazu původu, rozhodla jsem se, že zde ony důvody vysvětlím.
Už jako malé dítě jsem toužila mít svého pejska. Byl to můj největší sen, který se mi ale nikdy nesplnil.
Proto jsem si tedy svého prvního pejska mohla koupit před osmi lety. Byla to fenka bílého boloňského psíka - Vanilka.
Je to tedy náš nejstarší boloňský psík. Jako další pejsky jsem si už koupila barevné boloňáčky Chikinku a Edu. Právě tyto pejsky jsem si
kupovala se záměrem, že je uchovním a na nich budu chovat štěňátka s PP.
Než ale uplynula doba 15ti měsíců, kdy se pejskové uchovňují, tak jsem měla možnost poznat několik významných chovatelů a to i osobně.
Vždy jsem si myslela, a byla jsem přesvědčená, že chovatelé s PP jsou něco víc a vzhlížela jsem k nim s velkým obdivem a respektem..
Ale pouze do té doby, než jsem se na vlastní oči přesvědčila o opaku.
Měla jsem možnost vidět, kde chovají psy a jakým způsobem je chovají. Někteří byli chováni ve vysokých železných klecích, zanedbaní a páchnoucí močí.
U další chovatelky jsem viděla psy stojící v centimetrových vlastních výkalech... Psi byli nesocializovaní, báli se jakéhokoli kontaktu s člověkem.
Vždy jsem si myslela, že když si koupím štěňátko s PP, budu mít záruku čistokrevnosti, protože se pečlivě vybírají rodiče štěňátek a vše se
důkladně zaznamenává a eviduje. Ale i v tomto směru jsem se přesvědčila, že praktiky některých chovatelů jsou nechutné..
Není totiž vůbec žádný problém i ve vyhlášené chovatelské stanici nakrýt boloňského barevného psíka s tipově podobným nepapírovým psem
a štěňátka prodávat jako papírová. Tato štěňata jsou v sedmi týdnech moc hezká, ale teprve v dospělosti si nový majitel uvědomí, že jeho pejsek má
ke standardu opravdu daleko. Další věc, která se mi nelíbí je ta, že v chovatelské stanici se může stát i to, že jednu fenu mohou postupně nakrýt
i tři psi. Na moji otázku „kdo je vlastně pravý otec“ mi ona dotyčná chovatelka odpověděla, že se to pozná až se to narodí..
Také velkou zásluhu na mém rozhodnutí mělo i zjištění, jaké praktiky panují v klubu chovatelů bišonků, kam patří i barevný boloňský psík.
Věřte mi, že ten, kdo má povahu být sám sebou, nelíbí se mu nespravedlnost, nebojí se reagovat na křivdu a bezpráví, ten nemůže být členem tohoto klubu.
Abych se kamarádila, a s prominutím, lezla do zadku všem hlavním činovníkům klubu jenom proto, abych si je nerozházela, abych v jejich očích byla ta
poslušná ovečka, tak na to opravdu nemám povahu ani žaludek..
Ale jak říkám, kdo to nezkusí a nezažije, neuvěří.
Ještě bych chtěla napsat, že těch poctivých a slušných chovatelů je určitě víc než těch, které tady popisuji.
Tyto a ještě jiné důvody, které zde nemohu a nechci uvést z důvodu msty a závisti ze strany oněch chovatelů, mi napomohly se rozhodnout pro
chov barevných boloňských psíků bez PP.
Na závěr bych chtěla moc poděkovat své rodině, manželovi, který je moc hodný a chápající, a také svým dvěma dcerám,
které mi moc pomáhají i když se jim někdy nechce a tolerují moji velkou zálibu - pejsky.
Mám velké štěstí, že je mám a bez jejich pomoci a tolerance bych to zvládala jen velice těžko.
Jelikož mi je často kladena otázka, proč chovám pejsky bez průkazu původu, rozhodla jsem se, že zde ony důvody vysvětlím.